Naplnění cílů jen s rychlými změnami PDF Tisk Email
„Omezit globální oteplování na 1,5 stupně vyžaduje rychlé, dalekosáhlé a bezprecedentní změny ve všech oblastech společnosti," uvedla zpráva zveřejněná dva měsíce před klimatickým summitem v Katowicích. Aby se podařilo dosáhnout klimatických cílů pařížské dohody, museli by lidé podle zprávy IPCC začít měnit své chování mimo jiné v oblasti energetiky, průmyslu, dopravy i zemědělství. Podle pozorovatelů je zpráva „politickým budíčkem", neboť za současného vývoje svět směřuje k oteplení o tři až čtyři stupně.

Výzkum devíti desítek vědců dospěl k závěru, že od předindustriální éry teplota stoupla o jeden stupeň a s ohledem na současnou politiku se do konce století zvýší o další dva stupně. To by značně překračovalo cíle Pařížské dohody o klimatu, ve které se více než 180 zemí zavázalo, že globální oteplování udrží „výrazně pod úrovní" dvou stupňů, aniž upřesnilo, co znamená „výrazně pod", píše list Financial Times. Pokud možno by průměrná globální teplota měla podle dohody vzrůst o pouhých 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální dobou.

„Záleží na každém malém oteplení. Oteplení o 1,5 stupně či vyšší zvyšuje riziko spojené s dlouhotrvajícími nebo nezvratnými změnami," uvedl Hans-Otto Portner, spolupředseda pracovní skupiny IPCC pro dopady změny klimatu.

Vědci ve zprávě varují před následky oteplení o 1,5 stupně a dodávají, že oteplení o dva stupně by mělo ještě mnohem horší dopady na planetu. Podle nich zcela zanikly korálové útesy, při 1,5 stupně by ale některé přežily. Kdyby se Země oteplila o dva stupně Celsia, znamenalo by to podle zprávy, že by vlnám vedra bylo vystaveno o 420 milionů lidí více a o deset milionů lidí víc by bylo postiženo zvyšováním hladiny světových moří.

Snížit emise

Aby se podařilo omezit oteplování na 1,5 stupně, musely by se podle zprávy do roku 2030 snížit emise oxidu uhličitého způsobené člověkem o 45 procent. Do roku 2050 by pak bylo nutné dosáhnout v čistém nulových emisí. Množství oxidu uhličitého vypuštěného do ovzduší člověkem by tedy nesmělo převyšovat množství, které z atmosféry sám odčerpá, nebo které z ní zmizí přírodními procesy. Docílit by toŘeditelka bylo možné jen odstraněním stovek miliard tun oxidu uhličitého z atmosféry například pomocí opětovného zalesňování. „Hromadí se důkazy, že sucho, povodně, vlny horka nastupují dřív, než se původně předpokládalo," řekl Ottmar Edenhofer, výkonný ředitel postupimského institutu pro výzkum klimatických vlivů. společnosti Greenpeace International Jennifer Morganová popsala vývoj klimatu jako alarmující. „Zpráva nastínila plán toho, co by svět mohl udělat - je to skutečně záchranný plán," prohlásila. „Zpráva vysílá politikům jasný signál: jednejte teď, neboť už je skoro pozdě," komentoval zprávu Niklas Hohne z nizozemské univerzity ve Wageningenu.

Evropská komise v reakci na zveřejnění zprávy uvedla, že bude proti klimatickým změnám bojovat a očekává to i od ostatních. „Všichni zúčastnění musí zvýšit úsilí ve vztahu k příslibům učiněným v pařížské dohodě," uvedli příslušní eurokomisaři Miguel Arias Caňete a Carlos Moedas. Připomněli, že komise hodlá v listopadu představit strategii, jejímž cílem bude snížení emisí oxidu uhličitého.

K větším ambicím v boji se změnami klimatu Evropskou komisi v reakci na zprávu OSN vyzvala ekologická organizace Climate Action Network (CAN). Zpřísňování cílů v oblasti ochraho ny klimatu odmítá v EU například Německo. Ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová nicméně uvedla, že v boji s oteplováním Země nelze ztrácet čas. „Následující roky jsou rozhodující, aby se naše planeta nedostala z rovnováhy," doplnila.

Zaměřit se na obnovitelné zdroje

Podle tuzemských vědeckých expertů zpráva potvrzuje nutnost zaměřit se na obnovitelné zdroje energie. Adekvátní reakcí na závěry zprávy by mělo být zvýšení evropských i českých ambicí ve snižování emisí. Konkrétně by například bylo nutné do roku 2050 snížit světovou spotřebu energie z uhlí o dvě třetiny a zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na 49 až 67 procent. Výrazné změny by také musely nastat je ve způsobu zemědělského hospodaření. Pro Českou republiku by to představovalo mimo jiné rychlý rozvoj čistých domácích obnovitelných zdrojů pomocírozumné podpory zejména obecních a občanských projektů, odstavování kondenzačních uhelných elektráren, zajištění dostatečných finančních prostředků pro projekty úspor energií a nastavení pravidel pro zemědělské hospodaření tak, aby se udržela a zvyšovala kvalita půdy a její schopnost zadržovat vodu, poutat uhlík, snižovat produkci odpadů a emisí ze zemědělství. Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu, který je zároveň zástupcem České republiky při IPČC, připomněl, že podle aktuální zprávy by pro udržení zvýšení pod hranicí dvou stupňů Celsia musel následovat rychlý pokles emisí na čistou nulu do poloviny století. „Součástí Pařížské dohody jsou národní závazky snižování emisí, jejichž výše k těmto cílům zatím nevede," upozornil. Podle Dany Balcarové, předsedkyně Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny, je důležité rychle zareagovat. „Pokud se kompletně nezbavíme závislostí na fosilních palivech do 30 let, důsledky budou katastrofální. Vzestup hladiny oceánů donutí miliony lidí opustit domovy a extrémní projevy počasí budou čím dál častější. Kromě ukončení závislosti na fosilních palivech se musíme zaměřit na obnovu přirozeného stavu krajiny a investice do technologií na odebírání oxidu uhličitého přímo z atmosféry," uvedla v prohlášení. Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák míní, že hlavní výhodou rozvoje obnovitelných zdrojů je jejich cenová dostupnost, spolehlivost a bezpečnost technologií. „Jen během příštích pěti let přibude na světě tisíc gigawattů nových solárních a větrných elektráren," poznamenal. Ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu Ministerstva životního prostředí Pavel Zámyslický doplnil, že ČR očekává, že se výstupy nové zprávy IPCC odrazí i v návrhu dlouhodobé strategie EU pro snižování emisí skleníkových plynů, kterou má Evropská komise vydat ještě před klimatickým summitem v Katovicích. ,V příštím roce nás pak čeká podrobná debata o této strategii a jejích scénářích s tím, že po,schválení se stane hlavním dokumentem EU pro naplňování cílů Pařížské dohody s milníky a dílčími podcíli pro jednotlivé sektory do roku 2050. Výsledná podoba strategie a její cíle se pak jistě promítnou i do plánování národních politik a opatření na úrovni jednotlivých členských států, tedy i ČR," dodal Zámyslický. •

15. 10 2018, Zemědělec