Jaderná energie v Evropě. PDF Tisk Email

Od jaderné energetiky se v Evropě v posledních letech ustupuje i kvůli nehodám jaderných zařízení, jaké byly ty největší, to už od Hany Vorlíčkové. Hanko.

 

Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka

Ano, je to tak. Svět v posledních 30 letech zaznamenal 25 jaderných havárií. Jaké to byly, se podíváme právě za chviličku. O tom, jestli by se mělo od jaderné energie ustupovat nebo ne, se diskutuje už několik let. Třeba Evropa aktuálně produkuje z jaderných zdrojů zhruba čtvrtinu elektřiny. V posledních letech je ale v jaderném sektoru spíš úpadek kvůli havárii v japonské Fukušimě. V roce 2011 ale i kvůli globální kampani zelených hnutí, nejvíc je to vidět v Německu, od jaderné energie ale chtějí ustupovat i třeba ve Švýcarsku a teď konkrétně. Německo mělo ještě v roce 2011 17 jaderných reaktorů. Pak udělal kabinet kancléřky Angely Merkelové razantní krok a ihned uzavřel 8 z nich. Zároveň se zavázal, že do roku 2022 skončí veškerá jaderná energetika v zemi. V Japonsku došlo po fukušimské nehodě k velkému auditu všech jaderných elektráren, zhruba 2 roky nefungovala ani jedná. Nyní se ale reaktory postupně vracejí do provozu, jejich počet však klesl z 54 na 43. Podobné plány jako v Německu pak mají také v Belgii. Tam je aktuálně 7 jaderných reaktorů. Zbavit se jich podle tamní platné legislativy ale chtějí do roku 2025, 2 bloky, které měly být odstaveny v roce 2015 ale v současnosti pořád fungují. Ve Švýcarsku si na odchod z jaderné energetiky dávají víc času. Veřejnost je tam totiž pro zachování jaderných reaktorů, přesto by je tamní vláda chtěla do roku 2034 zrušit úplně. To v Itálii se k tomuto kroku odhodlali už rok po havárii jaderné elektrárny v Černobylu. Do té doby měli 4 jaderné reaktory, ten poslední byl uzavřen v roce 1990.

Celý článek...
 
Klima se mění. Jak je na tom Česká republika? PDF Tisk Email

Pavel Zahradníček / Petr Štěpánek / Mirek Trnka / Aleš Farda Czechglobe – Ústav výzkumu globální změny AV ČR, V. V.l Brno1 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno1

V posledních letech se stále častěji mluví o globální změně klimatu, která se dotýká širokého spektra aktivit probíhajících na Zemi. Globální změna klimatu postihuje jak přírodní podmínky, tak i lidskou činnost a je nutné se na případné změny připravit a adaptovat. Mezi její hlavní klimatické projevy patří změna teplot vzduchu, rozložení srážek a nárůst počtu hydrometeorologických extrémů. Změna klimatu probíhala v celé historii planety Země, a není tedy žádnou novinkou. V historii lidstva jsme zažili středověké teplotní optimum (950–1250 n. l.), které se vyznačovalo výrazným oteplením podnebí, především v oblasti severního Atlantiku. Toto období postupně nahradila další klimatická anomálie, která se nazývá „Malá doba ledová“. Ta trvala zhruba od 14–19. století a její vrchol nastal v 17. století. Jednalo se o nejchladnější období za posledních 2000 let. Od 80 let 20. století je ale pozorován tak razantní a intenzivní nárůst teplot vzduchu, který nemá v zaznamenané historii lidstva obdobu. To způsobuje pozorovanou změnu v chování rostlin a zvířat, a v důsledku toho mění i socioekonomické podmínky.

 

Celý článek...
 
Arktická horečka PDF Tisk Email

Arktický led rychle taje, ale přesto je na místech, kde led ustoupil, pořád těžké pracovat. Překotná snaha vytěžit suroviny nevede ke snadnému výdělku.Několik dní před Vánocemi roku 2014 se na monitoru v konferenční místnosti na místě jménem Bovaněnkovo, které leží 400 kilometrů severně od polárního kruhu na sibiřském poloostrově Jamal, objevila známá tvář. Vladimir Putin vypadal díky pomalému satelitnímu spojení trochu rozostřeně. Alexej Miller, ředitel ruského energetického gigantu Gazprom, stál zpříma před monitorem a hleděl na ruského prezidenta. Venkovní shluky montovaných staveb a lesklého potrubí byly osvětleny jako vesmírná stanice plující ve tmě. Bovaněnkovo je jedním z největších nalezišť zemního plynu na světě. Miller požádal Putina o rozkaz k zahájení čerpání plynu z nového ložiska.

Celý článek...
 
Vyjádření České nukleární společnosti k materiálům Meta, o. p. s, na téma uprchlictví PDF Tisk Email

Česká nukleární společnost se důrazně ohrazuje proti zavádějícím informacím a poškozování obrazu jaderné energetiky prostřednictvím materiálů vytvořených organizací Meta, o. p. s., ve spolupráci s UNHCR k tématu uprchlictví. Jedna z aktivit v pracovním sešitě uvádí, že všichni obyvatelé České republiky musí opustit svou zemi, která se v důsledku jaderné havárie stala po dobu 200 let neobyvatelnou. Česká nukleární společnost odmítá nastíněnou tezi, že jaderná „katastrofa" v českých podmínkách způsobí neobyvatelnost celého státního území a tím pádem donutí k exodu všech 10 milionů obyvatel. Takový - byť hypotetický - scénář zavádějícím způsobem poškozuje vnímání jaderné energetiky a přispívá k její zbytečné démonizaci. I dosud největší zaznamenané havárie zahraničních jaderných elektráren v Černobylu (bývalý SSSR) a Fukušimě (Japonsko) měly pouze omezený dopad. V případě havárie v Černobylu (1986) bylo evakuováno cca 120 tisíc lidí z okruhu 30 km kolem elektrárny. V důsledku havárie ve Fukušimě (2011) došlo k evakuaci cca 100 tisíc lidí ze zón, kde byla naměřena zvýšená radioaktivita - jednalo se především o území ve 20km pásmu kolem elektrárny. Postupně se tato evakuační zóna zmenšuje a lidé se navracejí do svých domovů.

Celý článek...
 
«ZačátekPředchozí12345678910DalšíKonec»

Strana 6 z 22